aktualizováno: 02.01.2010 18:12:49
|
Klíšťata
V našich podmínkách žije několik druhů klíšťat (klíště obecné, klíště lužní, piják stepní ) Nejčastěji se vyskytuje klíště obecné. Je velké 2 až 4 mm před nasátím, po nasátí až 10 mm. Výskyt klíšťat je nejhojnější v keřovitých porostech, v listnatých lesích, v travnatých porostech apod. Klíště obecné parazituje na třech typech hostitelů. Larvy cizopasí na drobných hlodavcích (hraboši, myši), po nasátí je opouštějí, nymfy se přichytí na větších savcích (králíci, veverky, ježci). Dospělá klíšťata pak parazitují na velkých hospodářských zvířatech, psech i člověku. Dospělá klíšťata žijí až 19 měsíců.
Po přichycení na hostitele sají klíšťata krev, do rány vylučují toxické látky a mohou přenášet různé nákazy. Nejznámější nákazou je Lymská borelióza.
Lymská borelióza je onemocnění, které je způsobeno bakterií Borrelia burgdorferi. Nejvyšší výskyt hladových klíšťat je zaznamenán v květnu a červnu a dále v září. V naší republice je lymskou boreliózou infikováno asi 5-10% klíšťat. Přenašečem lymské boreliózy jsou výhradně nymfy a dospělá klíšťata. Typickým příznakem pomalu se šířící boreliózy je červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 - 14 dní. Erytém se objevuje asi u 80 % pacientů. Časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Po několika týdnech, většinou však ne déle než za 3 měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.
Z větví stromů a keřů a z travního porostu se vývojová stadia i dospělá klíšťata spouští a zachytávají se teplokrevného živočicha, který se o porost otře.
S každým klíštětem je nutné zacházet opatrně. Před jakoukoliv manipulací je nejlepší použít jednorázové gumové rukavice, napadené místo klíštětem zakápnout alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkat tři až pět minut. Klíště je třeba zachytit hned u kůže a kývavým pohybem jej kleštičkami nebo pinzetou dostat ven z kůže psa. Klíště není dobré mastit a rozhodně není nutné ho vytáčet ani proti ani po směru hodinových ručiček. Poté potřeme postižené místo dezinfekcí.
Vyhnout se prostředí, které je zamořeno klíšťaty. Účinnou ochranou pro psy je očkování proti klíšťatům a blechám.Očkování je spolehlivé, účinné a vydrží až 3 měsíce. Další možnou ochranou jsou psí obojky, jsou ale podstatně méně účinné.
  
|
